Lot 176

Kamil Lhoták (1912 - 1990) VELKÝ TERČ

Z odborného posudku Ing. Libora Šteffka, MBA: "Posuzované dílo Velký terč bylo prezentováno na výstavě Kamila Lhotáka v Galerii československého spisovatele v Praze v roce 1966, vystaveno pod číslem 21. Vzhledem k autentičnosti pojetí, suverenitě malířského provedení, vynikající provenienci a jasně dokumentované historii obrazu lze konstatovat, že se jedná o nádherné, mimořádně reprezentativní a sběratelsky velice atraktivní dílo, které zaujímá jedno z předních míst v umělcově celoživotní tvorbě. Nabízená práce je zároveň rozměrově největším autorovým obrazem s motivem terče, který neskončil ve státních galeriích. Práce je rovněž zapsána v Seznamu obrazů Kamila Lhotáka, který si umělec sám vedl, pod číslem 1294/4. Tato velmi kvalitní práce vznikla v druhé polovině 60. let, kdy byl symbol terče v různých podobách jedním z autorových nejtypičtějších motivů. 

Po svém vstupu do malířského světa v třicátých letech získal Kamil Lhoták během několika málo let naprostou jistotu ve svém pojetí a používaných výrazových prostředcích, a na počátku čtyřicátých let byl již komplexně vybaveným umělcem, který s bezprostředností přenáší na plátna své náměty. Zároveň se v tomto období soustřeďuje na zachycení jemu blízkých motivů, takže se roky 1940 a 1941 stanou vrcholným obdobím této fáze jeho tvorby, doprovázeny podpisovými iniciálami KL, kdy autorova díla vznikají bez zásadních korekcí okolními vlivy. Po vzniku Skupiny 42 se Kamil Lhoták dostává do okruhu podobně smýšlejících umělců, jejichž mottem bylo zobrazování města a „světa, ve kterém žijeme“. Díla Kamila Lhotáka se začínají s počátkem padesátých let postupně obracet od motivů města více do prostředí krajiny. Není to ovšem krajina idealizovaná, ale naopak krajina, ve které hraje vždy podstatnou roli člověk a jeho působení. Na počátku šedesátých let dochází v jeho pojetí krajiny k zásadní změně. Tento nový přístup, reprezentovaný konceptem Zeleného Irska, kdy proti sobě klade dvě velké, barevně kontrastní plochy, je následně prof. Františkem Dvořákem a odbornou veřejností označen za zcela novátorské pojetí zdánlivě již vyčerpaného tématu krajinářství. Do jeho tvorby zároveň vstupují nové motivy a jeho díla dostávají novou dynamiku. Lhoták nám tak představuje např. motiv plátěného orla, stroje pouště či právě terče. Ten se objevuje poprvé v jeho malbě v roce 1964 a po kulminaci zařazování tohoto motivu mezi lety 1965-1967 zde setrvá až do počátku sedmdesátých let. Lhoták nám své terče představuje v různých podobách. V některých případech je malíř začlenil jako jeden z dílčích artefaktů ve své práci, většinou ovšem hrají hlavní roli a strhávají na sebe pozornost diváka. Tak je tomu i v tomto díle, kdy malíř klade opticky a koloristicky velmi výrazný terč do popředí, přičemž ho zároveň umísťuje někam do volné krajiny, do které nám dává nahlédnout po obou stranách samotného terče. Propojuje tak solitérnost hlavního objektu s jeho pojetím krajiny, se kterým přichází právě v 60. letech. Zároveň toto dílo můžeme také označit jako jeden z příkladů malířovy reakce na pronikající vliv op-artu do tehdejšího Československa. Tato Lhotákova práce však zaujme nejen tímto propojením myšlenkových směrů, ale i ryzí výtvarností, neobyčejnou lehkostí a suverenitou malířského provedení. Obraz Velký terč visel po namalování na čestném místě v Lhotákově bytě a malíř si ho velmi cenil. Léta odmítal mnohé nabídky na jeho prodej a prodal ho až na sklonku svého života v roce 1989. Následujících 35 let pak obraz strávil ve sbírce stávajícího majitele. Motiv terče je jakožto jeden z charakteristických pro dílo Kamila Lhotáka zastoupen v mnoha galerijních i soukromých sbírkách. Mezi nejvýznamnější reprezentanty zde můžeme zařadit práce Velký terč 2 (1281/39, 1965), či Velký terč (1304/14, 1966), nacházející se v Galerii moderního umění v Hradci Králové, respektive v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. V soukromých sbírkách patří mezi nejvýznamnější práce Terč (1319/29, 1966) a ikonický Červený terč (1375/38, 1967)."

Publikováno: Šteffek, L.: Kamil Lhoták Tisíc obrazů. Praha, 2024. Str. 330, 331. Číslo soupisu 1294/4