Lot 238
MAGNA MUTATIO / YAMANEKO
2022
generativní video, 4K, 00:06:05, technologie NFT
| 2 083 EUR
| 2 917 EUR
Dílo Magna Mutatio / Yamaneko zkoumá tropickou bouři, která se udála na podzim roku 2022 od 10.11. 13:00 do 14.11. 19:00 UTC+1 přibližně 276 NM severně od korálového atolu Wake v severní části Tichého oceánu. Jednalo se o tropickou cyklónu - atmosférický útvar v podobě rozsáhlého víru s charakteristickým okem ve středu - takzvaný hurikán. Yamaneko se zaměřuje, na rozdíl od předchozích děl, na okamžité, aktuální dění. Tropická cyklóna je úkazem zcela jedinečným, v místě i čase. V případě bouře Yamaneko šlo o necelých pět dní. Nejedná se o změnu krajiny, vývoj vodní plochy, transformaci přírodnin. Jde o fenomén bez lidského vstupu. Zůstává ale hybnou silou kontextu pozorovaného. V jednu chvíli se vlivem nízkého tlaku vzduchu a tepla uvolňujícího se z kondenzujících vodních par začíná utvářet enormní koncentrace energie. Byť jsou příčiny vichřice v našich pozorováních de facto předvídatelné, jejich průběh nikoliv. Potenciál bouře, elektro-statického fenoménu, relativní meteorologické anomálie, nemá dlouhé trvání, vyčerpá se, uklidní, postupně nenávratně zanikne. Pokud jde, tak jako v případě Yamaneko, o cyklónu probíhající pouze nad oceánem, nezůstane po ní nic. Po nějakou dobu budou její důsledky zohledněny v dalších předpovědích. I její jméno, člověkem přidělené, bude zapomenuto, jelikož vznikla, proběhla a zmizela zcela mimo lidská sídla. Magna Mutatio / Yamaneko sleduje jev, který není možné zachytit z pohledu jednoho pozorovatele, ani z jednoho meteo-satelitu. Jde o dynamický fenomén, pro který byl vytvořen sui generis algoritmus, který simultánně skládá datasety z více satelitů zároveň. Vše spolu dále interaguje v rámci nastavených pravidel algoritmu. Ve kterém se voda, země a čas stávají pigmentem. Výsledná makro perspektiva následně umožňuje vizualizaci celého jevu. Smyčku, která v krátkém okně mapuje celou genezi orkánu od zrodu k zániku. Kryštof Brůha je intermediální umělec tvořící v Praze. Ve svých dílech zkoumá osobitě zvolená prostředí a prostory, od environmentálních až po technologické a virtuální. Zaměřuje se na vlivy působící na tato místa a na jejich celkovou transformaci v čase. Takovéto mapování prostoru a času skrze umělecké artefakty nabízí divákovi nový pohled na realitu. Brůha ve své práci často využívá vědecké metody, které se odráží v estetice jeho děl. Během evoluce jednotlivých instalací využívá specificky navržené algoritmy, generativní design a strojové učení, při realizaci pak postupy reverzního inženýrství, Rapid Prototypingu a CNC strojů. Na konci procesu stojí originální umělecká díla, ve kterých můžeme pozorovat vliv technologických a přírodních fenoménů. Vystavuje již od studií na pražské AVU, během kterých absolvoval stáže na VŠUP a v Indonesian Institute of the Art. Vedle výstav v pražských galeriích jako je Pragovka Gallery (2021), Studio Prám (2020) nebo Atrium na Žižkově (2020), byla jeho díla k vidění například v Českém Krumlově (v rámci rezidence v Egon Schiele Art Centru v roce 2018) nebo v Artemis Gallery v portugalském Lisabonu (2022). Jeho krátkometrážní experimentální filmy ("Prolog k Signum Supra" a "Resonare De INTER Solaris") byly uvedeny na MFDF Ji.hlava. Obdržel Cenu Grafika roku 2019 a 2021 v kategorii „počítačová“, respektive „experimentální grafika“. Na NFT výzvě Galerie Artefin získal 1. místo v kategorii Hlasování odborné poroty.