OTA
2007
Polyesterová pryskyřice, slída, sádra, olejová barva, tyrkys
230 cm (v)
Nesignováno
80 000 CZK
Jméno OTA vzniklo přesmyčkou z tao - cesty jednoty a harmonie. Tvorbu sochařky a grafičky, Kristiny Vašíčkové představují postavy a torza, jejichž gesta vymezuje ustrnulými nebo naopak výrazně afektovanými pozicemi. Autorce slouží jejich surový povrch nejen k reflexi a vyjádření pocitů vnitřního napětí a frustrace, ale paralelně odráží zájem o experimenty s materiálem a nekonvenčními způsoby práce. Zasahuje a přidává cizorodé prvky do vnitřní struktury objektů, užívá odpadových materiálů nebo kolorování odlitků epoxidových plastik. Tím podtrhuje koncentrovanou, do sebe zahleděnou povahu ženských figur. OTA svým nečinným a harmonickým vzezřením evokuje klid a její tělo vytváří příslovečnou prázdnou nádobu, kterou proudí tao. Kristina Vašíčková k dílu dodává, že se jedná o snovou představu vlastní síly, totem ženskosti a odkaz k Asýrii v roce 2007 vytvořený pro konkrétní místo na vrcholu kopce na kraji lesa u rozcestí v botanické zahradě pražské Troji a několik let zde umístěný. Lidé si vytvořili vztah k místu, kterého si dříve nevšimli, vyšlapali novou pěšinu, pravidelně nosili bohyni dárky a nakonec ji rozbili. Zajímavá ukázka koloběhu.
"Stejně tak jako svědomitě a zodpovědně s důrazem na včasnou docházku mezi sebou ladím tajemné z internetu a televize vypreparované tajnůstkářské aspekty totemismu a modlářství s nádechy Egypta, dovezenými z pařížského Louvru. Mezi rituálem ranního čaje a náčelnictvím, pohromadě s polopatě vysvětlující popisnou popisností, si natáčím vlasy. O těch věcech nevím skoro nic než to, co se nějak samo ke mně doneslo, a přece všechny moje postavy, i tahle, o nich jsou." Kristina Vašíčková, autorský text