Lot 133

Pavel Nešleha (1937 - 2003) BEZ NÁZVU

Pozoruhodný obraz, námětově i způsobem ztvárnění, zastupuje dílo jednoho z výrazných představitelů české výtvarné scény druhé poloviny 20. století Pavla Nešlehy. Jeho rozsáhlá a tematicky bohatá tvorba poukazuje na autorovo emoční a existenční uvažování a dokládá jeho východiska v surrealismu a expresionismu. Ve svých raných pracích umělec uplatňoval výrazovou sílu barevných struktur a netradiční postupy, jimiž dosahoval expresivně silného, syrového prožitku, jako by dokázal vizualizovat energii hmoty. I zde v osobitém a tajemném díle tak působí na lidskou psychiku a přivádí až do meditativní hloubavosti. Pavel Nešleha je představitel generace 60. let a českého nekonformního, avantgardně zaměřeného moderního umění. Po studiích na UMPRUM v at. prof. A. Fišárka se stýkal s avantgardně orientovanými umělci pražských ateliérových Konfrontací I a II; poznal grafika V. Boudníka, spřátelil se s teoretiky F. Šmejkalem a J. Křížem. V roce 1966 se seznámil s teoretikem J. Chalupeckým. Na jaře 1968 získal stipendium francouzské vlády do Paříže, uskutečnil řadu studijní cest. Nabídka pedagoga v oboru kresby na Akademii výtvarného umění v Kaselu, kterou v r. 1970 získal, byla českými úřady zamítnuta a povolení k výjezdu nedostal. Za normalizace patřil do okruhu J. Chalupeckého, spolu založil (1987) skupinu Zaostalí. V r. 1990 obdržel tvůrčí grant The Pollock–Krasner Foundation; od téhož roku vedl (do r. 2002) ateliér malby na UMPRUM (r. 1991 jmenován profesorem); r. 1995 se stal členem S.V.U. Mánes.  Za grafickou a kreslířskou tvorbu získal řadu ocenění. Práce je v původní autorské adjustaci. Konzultováno s  PhDr. Mahulenou Nešlehovou.