Lot 66

Bohumil Kafka (1878 - 1942) VELBLOUD

Již v březnu roku 1905 si Kafka zažádal o povolení u pařížské prefektury o povolení skicovat zvířata v Jardin des Plantes. Na jaře tam chodil vždy dopoledne kreslit a výsledkem byly komorní plastiky Srna s mláďaty, Velbloud a později i Slůně, které se staly nejúspěšnějšími a nejžádanějšími Kafkovými plastikami. Pro Kafku představoval důležitý význam kontakt, který navázal s liteckou dílnou A. A. Hébrarda. Zde se také seznámil s Italem Rembradtem Bugattim. Na sochách zvířat pracovali tito dva umělci časově takřka simultánně. Zatímco Kafka tuto sérii uzavřel v roce 1908 plastikou býka, Bugatti v plastikách zvířat pokračoval. Zvířata u Kafky představují velmi moderní sochařský impresionismus, který rozvíjel i v jeho dalších dílech. "Kafka není jen fyziognomista, ale i výborný modelér aktu a animalista - jeho plastiky zvířat jsou výsledkem syntetické vize a dosahují stylu." Pokračuje Petr Wittlich: "V Kafkových dílech je mrazení života, výraznost siluet, dovednost ornamentu a horoucí, poněkud temná imaginace, uměřenost a elegance ducha." Mezi klíčové momenty Kafkova pobytu v Paříži patří samostatná výstava v roce 1906 čítající 27 prací, která autorovy přinesla výbornou pověst v Paříži i rodných českých zemích. O výstavě byla příznivá kritika v New York Herald a o jejím otevření přineslo zprávu sedm pařížských denních listů. Bourdelle na ní Kafkovi osobně pogratuloval. Velbloud byl zhotoven pouze ve čtyřech odlitcích, z nichž nabízený představuje odlitek číslo 2. Nabízené dílo pochází z pozůstalosti autora z jeho slavné vily v Praze 6 na Ořechovce, kterou pro něj navrhl architekt Pavel Janák.

Publikováno: Kafka, Bohumil a Wittlich, Petr. Bohumil Kafka: (1878-1942) : příběh sochaře. Praha: Karolinum, 2014, s. 52.