Lot 143

Kazimir Severinovič Malevič (1879 - 1935) ČERNÝ OBDÉLNÍK NA BÍLÉM POZADÍ

Na rozdíl od umělců Soutina a Chagalla, kteří opustili svou rodnou zemi, v té době carské Rusko, a odešli hledat uměleckou inspiraci do Francie, Malevič v Rusku zůstal v kritickém období transformace a revoluce, a byl klíčovou postavou obrody umění a kultury. Narodil se na Ukrajině v roce 1878, v roce 1905 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury.

Právě realita abstrahovaná pouze do základních tvarů a zcela zbavená popisných kritérií se stala novým avantgardním hnutím, jemuž se stal Malevič otcem. Suprematismus oprošťuje formu od logiky, rozumu a povrchnosti a hledá pravou podstatu – hlubokou a zrakem téměř nepostihnutelnou. Malevič si byl vědom, že potenciál tohoto nového uměleckého systému je třeba představit a prosadit nikoli ve dvou či třech dílech, ale v rozsáhlé skupině obrazů. Téměř šest měsíců, od června do začátku prosince 1915, vytvářel Malevič suprematistické obrazy. Podle Maleviče šlo pravdu postihnout pouze hlubokým citem a variace na Černý čtverec se v prostoru stávají extrakcí božské pravdy, jakousi ikonou absolutní čistoty. I na výstavě v prosinci roku 1915 byl Černý čtverec zavěšen v rohu, kde bývá tradičně umístěna pravoslavná ikona v ruském domě. Sen ruských umělců překonat novátorství svých evropských kolegů se stal skutečností. Černý čtverec jako by odhalil ty kvality, které se v průběhu mnoha desetiletí staly základními charakteristikami vlivného celosvětového uměleckého směru: minimalismu.

Malevič užíval na svých dílech mezi lety 1932-33 signaturu v podobě zarámovaného čtverce. Tato skutečnost je klíčová především z toho důvodu, že autor sám si uvědomoval význam černého čtverce i po odklonu od suprematismu. Mezi nejvýznamnějším obrazy s touto signaturou patří vlastní autoportrét, portrét manželky a její sestry, osobám mu dobře známým. Samotný motiv autoportrétu je v rámci takové signatury, jakýmsi obrazem v obraze, patřičnou tautologií. Návrat k černému tvaru na bílém poli neznačí pouze připomenutí si své slavné umělecké periody v kontrastu s novou odlišnou tvorbou, ale i vztah k dlouholetým přátelstvím. První portrét svému dobrému příteli, někdy označovaném za Malevičovo alter ego, Ivanu Kliunovi, kterému je nabízený obraz věnován, namaloval Malevič patrně v roce 1907; následovala celá řada portrétů v různých polohách, nejznámější pod názvem Pravoslavný (1912).

Přání k narozeninám v nabízeném obrazu se vztahuje k roku 1933. V tomto roce dle záznamů Malevič pobýval několik dní s Kliunem, který tehdy slavil své šedesáté narozeniny. Ve stejném roce namaloval také poslední Kliunův portrét.

Z posudku PhDr. Anny Janištinové: „Motiv malby souvisí s Malevičovou tvůrčí etapou suprematismu, kterou nejslavněji reprezentuje jeho Černý čtverec z roku 1915 (dnes ve sbírce Treťjakovské galerie v Moskvě, kromě toho existují ještě tři další verze). Příjemce darovaného obrazu, malíř Ivan Kliun, byl jedním z nejstarších přátel a umělecký souputník Kazimira Maleviče. Nabízený obraz byl knižně publikován v roce 1994. Pravost potvrzuje Kliunova vnučka Svetlana Kliunkova-Soloveichik notářsky ověřeným dokumentem, podle jehož obsahu bylo dílo až do roku 1956 v majetku rodiny (rovněž viz verso 2), od té doby v soukromých sbírkách, mezi které patřila i slavná sbírka Borise Gribanova.“

Vpravo dole dedikace (azbukou): „Drugu I. Kljunu KM 1933 | Želaju ešče stol’ko-že!“ Verso 1 (azbukou): „Eta kartina byla podarena | I Kljunu v 1933 godu i dolgie gody | nachodilas’ v jego dome.“ verso 2 opakovaně razítko (azbukou): „Udostoverjaju | eta vešč iz archiva russkogo | chudožnika Ivana Kljuna | (Kljunkova)…“ [dále nečitelné]. Ref.: Svetlana Kliunkova-Soloveichik, Ivan Vasilievich Kliun. priv. vydání autorky 1994. ISBN: 0-9638440-0-8, str. 37 (repro) Exh.: 1991 New York. Restaurátorský průzkum zhotovil Akad. mal. rest. Martin Martan. Pravost a autorství posouzeny v roce 1991 Vyacheslavem K. Zavalischinem, specialistou na ruské umění a autorem publikace o Kazimiru Malevičovi. Nabízený obraz je publikován a byl vystavován v Německu ve Wilhelm-Hack museu.

Poznámka: Charitativní aukce - výtěžek bude použit na podporu ukrajinských umělců, personální stipendia ukrajinským studentům, pomoc s ubytováním ukrajinských maminek, zdravotní péči a asistenci, psychologickou pomoc. Aukční přirážka se na tuto položku nevztahuje.