Lot 03

Ludolf Bakhuizen (1630 - 1708) BOUŘE NA MOŘI

Bakhuizenovy mořské scenérie nejčastěji charakterizuje dramatická atmosféra, jak je patrno i v nabízeném obraze, jež je galerijní ukázkou díla významného holandského malíře. V boji s turbulentními vlnami vidíme mezi útesy tři nakloněné lodě se vzdouvajícími plachtami pod silou vichřice. Na obou lodích v popředí – dvoj a trojstěžníku – vlají trikolórové holandské vlajky. V pozadí vpravo rozeznatelný maják stojí na útesech, o které  mohou být lodě kdykoliv roztrhány na kusy. V dramatické scéně využil malíř výborně efektu světelně tmavých kontrastů: tmavá obloha v pravé části, uprostřed nebe a vlny osvětlené krásným bílým světlem. Střídání úseků, vepředu tmavých a uprostřed jasně osvětlených vln vytváří iluzi obrazové hloubky. Otevřený prostor v levém plánu s  lodí v pozadí tento efekt ještě zvyšuje. Ačkoli Ludolf Bakhuizen maloval i jiné náměty a vytvořil mnoho kreseb, je vnímán hlavně jako malíř velkých bouřlivých mořských scenérií, jako např. Lodě v krajní nouzi u skalnatého pobřeží (1667, Národní galerie ve Washingtonu, Washington D.C.). Předtím, než začal malovat, pracoval jako úředník a kaligraf, nejdříve ve svém rodném Emdenu a pak v Amsterdamu. Jeho první známá malba se datuje rokem 1658. Jeho učiteli byli pravděpodobně Allart van Everdingen a Hendrick Dubbels. Willem van de Velde mladší měl na něho také vliv a byl jeho rivalem, ale poté co spolu se svým otcem odešel do Anglie (na přelomu let 1672/73), se Bakhuizen stal jedním z vůdčích malířů mořských scenérií a bitevních scén, historických i imaginárních. Mezi jeho nejdůležitějšími obrazy je Přístav v Amsterdamu (1665, Louvre, Paříž), objednaný amsterdamskou městskou radou a darovaný francouzskému ministru financí, Huguesovi de Lionne. Obrovská bouřlivá scéna v Musée des Beaux-Arts v Bruselu, nebo obraz v Národním námořním muzeu v Londýně. Po jeho dílech byla velká poptávka a oictla se např i ve sbírkách císařů či princezen (Petr Veliký a později Fridrich II. Veliký vlastnili některé obrazy). Konzultováno s PhDr. Hanou Seifertovou.