Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Josef Wagner začal své školení u Quida Kociána v Hořovicích, pokračoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Jana Štursy a po jeho smrti u  Otakara Španiela. Na utváření Wagnerova uměleckého cítění mělo zcela určitě vliv blízké setkání s barokními plastikami Matyáše Brauna v Kuksu. Pochopitelně bez vlivu nezůstaly ani zahraniční proudy moderního sochařství. Cesty do Itálie a Francie pak nadanému umělci otevřely další horizonty. V roce 1926, po návratu z Paříže, se zapsal na Uměleckoprůmyslové škole do ateliéru architektonické plastiky u Otto Gutfreunda. V Praze se dnes můžeme ve veřejných prostorách setkat s několika Wagnerovými díly - pomník Jaroslava Vrchlického na Petříně, u Rudolfina pomník Antonína Dvořáka a před rektorátem Karlovy univerzity socha Karla IV. Nabízená dřevěná plastika náleží do umělcova pozdního období, pro které jsou typická spíše komorní témata, často zachycovaná i v kresbách. Dílo pochází z významné sbírky architekta a malíře Josefa Wagnera. Dubové dřevo.