Lot 168
SIRÉNA
1964 - 1965
Ořechové dřevo, provazy, kov
236 cm (v)
| 14 000 EUR
| 14 000 EUR
PhDr. Jaromír Typlt, autor rozsáhlé Zívrovy Monografie uvádí: „Siréna je zcela ojedinělým dílem sochaře Ladislava Zívra, a to hned v několika ohledech. Umělec, který se do té doby soustředil spíše na komorní formáty v pálené hlíně a v sádře, se tu rozhodl pro zpracování ořechového kmene o konečné výšce 236 cm – tuto výšku
z jeho vlastních prací překonala už jen jedna ze dvou pískovcových soch, které vytvořil pro sochařské sympozium v Hořicích v roce 1966. Obrat ke dřevu jako výchozímu materiálu připravoval Zívr už od konce 50. let – „chci dělat do dřeva, žiji-li v lese“ (deník 31. 8. 1959). Když si pak v roce 1964 po přestěhování do nového, většího ateliéru ve Ždírci u Staré Paky vybral k opracování ořechový kmen, vrátil se zároveň ve svých postupech do časů surrealistických experimentů s různými materiály: zde doplnil dřevo ještě konopným provazem a kovovými částmi. Siréna (Zívr původně zamýšlel i název Vábnička) měla dát svou výškou nové měřítko autorovým příštím plastikám ze sádry a hlíny. Opracovávání již hotového kmene bylo pro sochaře zároveň jinou zkušeností, než jakou mu dávalo modelování z hlíny: „Při práci dbám tvarů daných dřevem, větvemi, nebo při práci v hlíně se nechám inspirovat náhodně vzniklými tvary. Výtvarný cit už sám určuje, co useknout, zaoblit, vytvořit plochu, dát proporci. Podvědomě i vědomě tam dostávám všechno, co tam chci mít. Dokončené dílo pak vypráví, co z životní empirie se tam vešlo. Kolik emotivnosti a poezie. Polský malíř Lenica při shlédnutí mých věcí mluvil o erotice. To v umění má být a to prý tam mám. Tvary přírody jsou erotické.“ (26. 1. 1965) Dílo bylo poprvé reprodukováno ve Výtvarné práci 1965/20 a představeno např. na Zívrově samostatné výstavě v Hradci Králové v roce 1965 nebo na společné výstavě Františka Grosse, Ladislava Zívra a Miroslava Háka v Kramářově galerii v Praze (1967). V posledních letech bylo v dlouhodobé zápůjčce v Národní galerii v Praze. V soupisu Zívrových soch v monografii vydané nakladatelstvím Kant v roce 2013 je Siréna vedena pod č. 297 a reprodukována na str. 214.“