Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Vyřezávané a polychromované březové dřevo. Značeno vzadu: vtlačená značka, nečitelné číslo. Průměr: 45,5 cm Mísa s hladkým dnem po obvodu na krajích zdobena řezbou s rostlinným dekorem a vykládaná oblázky.Autorem návrhu mísy je Alexej Zinovjev. Ref.: Jesco Oser, Talashkino, Objects in wood from the workshops of princess M. Kl. Tenisheva, Rudentsovykh Publishing House, Moscow, 2016, str. 523. TALAŠKINO – soubor uměleckých předmětů ze dřeva a textilu vytvořených v uměleckých dílnách v Talaškinu. V devadesátých letech 19. století a na počátku 20. století tam působilo několik významných ruských umělců (např. Maljutin, Zinovjev, Beketov, Mišonov, Roerich), v dějinách umění se však Talaškino nejvíce spojuje se jménem jeho zakladatelky a provozovatelky kněžny Marie Klavdievny Teniševové (1858–1928). Kněžna Teniševová byla mimořádně činorodá a umělecky orientovaná žena. Získala hudební vzdělání v oboru operního zpěvu, profesně se v něm však uplatnila jen minimálně. Věškerou svou energii a zájem napřela do výtvarného umění a vzdělávání. Finanční prostředky, které jí zajistil sňatek s knížetem Vjačeslavem Nikolajevičem Teniševem (1843–1903) jí umožnily zakládat školy, sbírat staré ruské i evropské umění, vybudovat umělecké dílny, postavit muzeum i pravoslavný chrám. Patřila k zakladatelům a podporovatelům Djagilevova uměleckého hnutí a časopisu Mir iskusstva. Později se aktivně věnovala tvorbě emailů. Jejím nejvýznamnějším počinem byly umělecké dílny v Talaškinu. Talaškinské panství nedaleko Smolenska v nejzápadnější části Ruska zakoupili manželé Teniševovi v roce 1893 od kněžny Ekateriny Svjatopolk-Četvertinské, dávné přítelkyně a v pozdější době společnice Marie Klavdievny. Krátce nato zde vznikla zemědělská škola pro děti rolníků z vesnic příslušejících k talaškinskému hospodářství. Součástí vzdělávacího programu byly i rukodělné práce podle vzorů tradičního ruského lidového umění, jehož mnohé příklady se nacházely ve sbírce Teniševové. Z těchto školních tříd se vyvinuly samostatné uměleckořemeslné dílny. Produkovaly nábytek, řezbářské práce, keramiku, textil, především výšivku – měly i vlastní barvířskou dílnu. Od napodobování starých předloh se tvorba dílen pod vedením Sergeje Vasiljeviče Maljutina (1859–1937) posunula k volnějšímu designu, avšak původní inspirace lidovým uměním zůstala zachována. Odbyt produkce dílen zajišťoval vlastní talaškinský obchod Rodnik (zal. 1903) v Moskvě. V Evropě byly práce talaškinských dílen poprvé ukázány na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Tenišev byl tehdy jmenován generálním komisařem ruské účasti, jeho žena obstarávala část výtvarného umění. Talaškino zde vzbudilo velký ohlas. Produkce dílen pak byla vystavována v dalších evropských městech, v roce 1909 také v Praze v Topičově galerii. Nabízené předměty nepochybně pocházejí z tohoto zdroje, většina z nich pak přímo z Topičovy rodiny. Autorem většiny řezbářských prací je Zinovjev, dva z předmětů navrhla sama Teniševová a návrh jedné z výšivek lze připsat Nikolaji Konstantinoviči Rerichovi (1874–1947). PhDr. Anna Janištinová