Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Basel, H. Petri, 1566. Druhé vydání. Malé folio. 27,5 x 20 x 3 cm. 6 nečíslovaných listů, 213 číslovaných listů a 1 nečíslovaný list. Koperníkovo dílo „Šest knih o pohybu nebeských sfér“ uzavírá tisíciletou nadvládu ptolemaiovského geocentrického výkladu kosmu. Uvádí do středu vesmíru Slunce, neboť tento model lépe odpovídá měřením a pozorováním, která dlouhou dobu nepřinášela potřebná vysvětlení jevů na obloze. Podle heliocentrického názoru obíhají planety jako tzv. sféry po kruhových drahách kolem Slunce, středu vesmíru. Současně rotují kolem vlastní osy, a opisují tak svou osou plášť kužele. Tento pohyb byl označen jako precesní. Text je doložen mnoha exaktními výpočty a tabulkami. Takto zásadně zvrátit pojetí vesmíru nebylo proti pevně vžitým zvyklostem pro tehdejší společnost přijatelné, církev knihu zakázala a i reformátoři jako Luther či Melanchton jí okázale opovrhovali. Ke Koperníkovu dlouhému a těžkému váhání se zveřejněním díla, výrazně přispěl, zde v závěru knihy připojený podpůrný text, „Narratio prima“ matematika, astronoma a Koperníkova podporovatele, Georga Joachima von Lauchena, zvaného Rheticus (1514–1574). Jeho působení klíčovým způsobem posunulo Koperníkovo uvažování a obtížné rozhodnutí s textem vystoupit a oproti církvi teze obhájit. Lépe a exaktněji definované jevy na Zemi a ve vesmíru se tak staly východiskem pro lepší určování zeměpisných souřadnic, posun v trigonometrii a navigaci, přesnější měření času a reformu kalendáře. Tyto faktory dále následně přispěly k rozvoji mořeplavby, poznání nových teritorií pevninských i oceánských a nebývalému rozkvětu světového obchodu. Přímý i nepřímý vliv Koperníkových principů ukončil středověká schémata a uvedl nový rodící se moderní svět. Přestože jsou dnes jeho teze v jednotlivostech překonány, sloužily i ve 20. století a slouží dodnes jako významný pramen studia teoretické matematiky, teorie relativity nebo hodnocení postavení pozorovatele vůči svému okolí. Zůstávají základním stavebním kamenem lidského poznání. Kniha je jen zcela výjimečně předmětem aukčního nebo přímého prodeje. Dochovala se jen asi ve 400 exemplářích a pro svůj význam je tak dlouhodobě celosvětově prakticky nedostupná. 6 nečíslovaných listů, 213 číslovaných listů a 1 nečíslovaný list. S opakovanou tiskařskou značkou na titulním a posledním listě, mnoha astronomickými a geometrickými dřevořezovými schématy v textu, iniciálami a orámovanými tabulkami. List 27 mylně paginován jako 32, list 73 jako 65, stejně jako u ostatních známých exemplářů. Dobová flexibilní pergamenová vazba s rukopisným titulem na hřbetu a pozdějšími koženými tkanicemi. Stav exempláŘe I Titulní list se zahnědnutím papíru nahoře, nahoře vlevo odborně restaurovaná prasklina papíru. Evidenční přípisek tužkou dole. Následujících 5 nečíslovaných listů s podélnou skvrnou při hřbetu, nezasahující do textu, s výjimkou prvního listu za titulem, kde skvrna do textu zasahuje. Text i rytiny jako vždy místy prošlé papírem na rubovou stranu. Knižní blok jako celek ve výborném kompaktním původním stavu, některé archy mírně zahnědlé kvalitou papíru. Vše bez dalšího restaurátorského zásahu, široké okraje listů bez marginálií, předsádky novější, čisté. Exemplář jako celek ve velmi dobrém stavu. Provenience I Josef Jan Fryč (1861 Paříž–1945 Praha), český průmyslník, mechanik, optik, výrobce dalekohledů, astronom a mecenáš. Roku 1898 zakoupil pozemek u obce Ondřejov ve středních Čechách, kde vybudoval hvězdárnu a roku 1928 ji věnoval Československé republice. Dle sdělení jeho potomků zůstala kniha po smrti Fryče v majetku rodiny. Evidenční číslo na titulním listu dole tužkou je zřejmě psáno jeho rukou. Jiné přípisky exemplář nenese a jeho předchozí majitelé nejsou známí.