Lot 172

Josef Jíra (1929 - 2005) KOŽKAŘ

Obrazy Josefa Jíry jsou často poznamenány reáliemi venovského života, zkušenostmi a vyprávěním. Takové nezapomenutelné zážitky si promítal na plátno, nevypočítavě do něj vtiskl kus ze sebe a zůstal věrný svému odvážnému projevu i v dobách, kdy jeho rukopis šel přímo na zteč proti angažovanému umění a přehlížení utrpení a zločinů. Obrazy prodával pouze neoficiálně a soukromě a byl opakovaně prošetřován. Odstěhoval se z Prahy na Malou Skálu, kde přešel z nestvůrného cyklu Oči k podobám skutečných lidí. Postava kožkaře patří do inventáře oné ryzí a upřímné Jírovy vesnické krajiny s nádechem dětských vzpomínek, kterou autor prožívá celý svůj život. Lidské životy jsou v každém jednotlivém obraze vepsané ve tváři hypnoticky vyzývavé, aby v ní bylo možno číst jistou nevyhnutelnost osudu. Za kožkařem žhne rudý prstenec slunce, který doprovází i hospodáře naposledy objímajícího koně, kterého mají odvézt na jatka z obrazu datovaného do let 1970-1971. Bohumil Hrabal na tento obraz reagoval se slovy: "Tisíciletí se lámou a Jíra to namaloval!" 

Literatura: Šlajchrt, V. a kol.: Josef Jíra 1929-2005. Maloskalské nakladatelství. 2022.