Lot 06
PASTEVECKÁ SCÉNA
Kolem 1614
olej, dubová deska
38 x 61 cm (v x š)
nesignováno
| 15 833 EUR
Výjev ukazuje harmonické soužití obyvatelstva a zvířat, konkrétně skotu a oslů, které je zasazeno do fantastické krajinné kulisy s mohutnými antickými ruinami. Ruiny tohoto typu se u Saveryho objevují v dílech, jež vznikla poměrně krátce po jeho návratu do Nizozemí, zejména mezi lety 1613 a 1624. Mají evokovat exotické motivy, často dávno minulé – někdejší skvosty architektury si dávno přivlastnila příroda v podobě bujné vegetace, jež všude prorůstá. Ruiny zároveň poskytují útočiště lidem i zvířatům. Dvojice pastevců v popředí se více než přírodě věnuje zábavě a popíjení. V dobrém rozpoložení je i skupina vesničanů v pozadí a rovněž krávy a osli působí spokojeně. Zřícenina připomíná známý centrální chrám Minervy v Římě či ruiny v Tivoli, jejichž podobu zachycovaly i dobové tisky, např. série Vestigi dell Antichita di Roma, Tivoli, Pozzuola et altri Luochi. Mimořádný zájem o antické památky je patrný i v pracích dalších nizozemských malířů, jež nepochybně mohly inspirovat Roelandta Saveryho. V první řadě je třeba zmínit kresby Pietra Stevense, s nímž Savery pracoval u dvora Rudolfa II. Ten na rozdíl od Saveryho Řím sám navštívil. Savery popustil uzdu své fantazie a ruiny zasadil na sever, nejspíše do své domoviny, o čemž svědčí podoba zobrazené vegetace. Na druhou stranu, jak podotkl i Kurt Mullenmeister (1988 s. 118), osli se chovali v jižních zemích, mj. na Apeninském poloostrově a Istrii, takže Savery nejspíše ani neusiloval o zpodobnění konkrétního obrazu krajiny (byť obohacené o exotické prvky), ale jeho cílem bylo zachytit malebný výjev, ve kterém převládá klid a harmonie. Mullenmeister ostatně zastával názor, že sám Roelandt podniknul cestu do Itálie a Istrie. Savery výjev s dobytkem odpočívajícím mezi antickými ruinami zachytil hned několikrát, prvenství se dává desce, jež je pod názvem Krajina s ruinami, dobytkem a jelenem uložena v Rijksmuseum Amsterdam. Vznikla nejspíše v období 1614–1620. Na dalších verzích jelen již chybí. Přítomnému obrazu je nejblíže malba ze soukromé sbírky v Německu, jež je datována 1614 a signována na kameni uprostřed. Mullenmeister (1988, s. 280-282) č. 176-179) zaznamenal varianty ze zámku Mosigkau v Desavě (jenž byl zničen za II. světové války) a exemplář ze sbírky v Mnichově. Existence hned několik variant svědčí o oblibě tohoto námětu.
Roelandt Savery byl holandským malířem zlatého věku. Podařilo se mu usadit i na dvoře Rudolfa II. a Matyáše Habsburského, kde vzniklo významné středisko manýristické malby. Savery se věnoval především krajinám a jeho vzorem byl Gillis van Conixloo, což se projevuje zejména v naprosto precizní modelaci veškeré vegetace. Popularitu veřejnosti mu zajistilo věrné zachycování podob zvířat a jeho nejslavnější malby zahrnují podobu dnes již vyhynulého ptáka dodo. Saveryho rodina žila ve městě Kortrijk od 14. století. Roelandt Savery se narodil do malířské rodiny a podřídil malování celý svůj život. V Praze se podle všeho objevil mezi lety 1603 a 1604, kdy se na jeho obrazech objevuje figurální stafáž v českých krojích. Rudolf II. našel velkou zálibu v dílech Pietera I. Brueghela, a proto mu příjemně konvenovalo malířské zpracování Roelandta Saveryho. Rudolf II. jej vysílal malovat líbezné motivy říček a vodopádů do Alpské přírody. Ze Saveryho tvorby jsou oblíbené i malby Prahy, které se v různých citacích objevují u dalších umělců, například Adama Willaerta.
Vystaveno: Rudolf II Art for the Emperor
Ref.: Kurt Mullenmeister - Roeland Savery, LUCA Verlag Lingen 1988, (str. 280-282) a Roelandt Savery in seiner Zeit (str. 111 )
Provenience: pařížská soukromá sbírka, česká soukromá sbírka