Lot 110

Nikolaj Michajlovič Rodionov (1896 - 1970) MADONA

Nikolaj Rodionov se narodil v Moskvě, kde také získal první umělecké vzdělání. V době první světové války byl mobilizován, po bolševické revoluci a na začátku občanské války vstoupil do bílé armády. V roce 1920 emigroval z Krymu přes Turecko na Balkán. V Lublani navázal na studium umění a na doporučení svého učitele, pravděpodobně českého malíře Kopáče, se v roce 1925 přestěhoval natrvalo do Prahy. Zde studoval nejprve na Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na pražské Ukrajinské studio výtvarných umění, které založil a vedl Serhij Mako. Vystavoval se Sdružením výtvarníků Purkyně a byl členem Spolku slovanských umělců Skythové, založeného počátkem 30. let robněž Serhijem Makem. Účastnil se obou jeho členských výstav v letech 1931 a 1932. Samostatnou výstavu měl v Praze v roce 1946. Ve 30. letech se živil jako ilustrátor pro Prager Presse. Rodionovova díla se nacházejí ve sbírkách Národní galerie v Praze, několika regionálních galerií, v Karáskově galerii Památníku národního písemnictví a Židovského muzea v Praze. Malíř je zmiňován v nejnovější odborné literatuře, týkající se působení Rusů - emigrantů v Československu v meziválečném období.

Zatímco ranější práce Nikolaje Rodionova se vyznačují spíše expresivním malířským výrazivem, v pozdějších letech, do nichž spadá i nabízený obraz, se jeho forma zklidnila ve prospěch uměřeného civilismu a zjemnělého koloritu. Jako srovnatelná díla lze jmenovat Matku Ruské vlasti z roku 1941 a nedatovanou Matku s dítětem v krajině. Jeden z kritiků, který se jeho dílem zabýval, poznamenal, že Rodionov,  ačkoli prožil většinu života na českém území, se nikdy českým malířem nestal a podržel si ruskou výtvarnou mentalitu.