Lot 106

Bohumil Kafka (1878 - 1942) PO KOUPELI

Český významný sochař Bohumil Kafka je znám především jako autor monumentální jezdecké sochy Jana Žižky na Vítkově či pomníku malíři Josefu Mánesovi na nábřeží u budovy Rudolfina. Ve svých dílech byl otevřen vlivu symbolismu a ve své rané tvorbě i dekorativním požadavkům secese. Mezi lety 1904 až 1908 působil v Paříži, kde měl možnost zblízka poznat práci Augusta Rodina a E. A. Bourdella spolu s atmosférou příchodu a postupné diferenciace moderního umění. V době formujícího se československého státu, po smrti Stanislava Suchardy nahradil jeho učitelskou pozici na pražské Uměleckoprůmyslové škole. V této době je pro Kafku podstatná koexistence sochy a architektury. Veliké ideální figury měli být v rovnováze s klasicizující architekturou. „Klečící ženský akt nazvaný Po koupeli z roku 1918 dokládá“ píše profesor Petr Wittlich „Kafkovu snahu opravdu praktikovat základní zásadu nového stylu, že lidské tělo jakožto figura je formální sestava trupu těla a jeho údů, mající znakový charakter. I tady ale měl svou váhu pohled sochy, který je vlastně duševní protiváhou samotné tělesnosti.“ Publikováno: Wittlich, P. Bohumil Kafka. Příběh sochaře (1878-1942). 2014. s. 151.