Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Olej, plátno. Obraz Narození Panny Marie z roku 1640 nese charakteristické rysy Škrétova stylu. Epickou šíři i dramatickou soustředěnost, monumentální patos a vznešenost stejně jako narativní detaily i psychologickou charakteristiku jednotlivých lidských typů. Varianta Škrétova obrazu se nachází ve sbírce Národní galerie v Praze, je však výrazně menšího formátu (58 × 88 cm) a je možné, že vznikl jako předloha k představovanému dílu. Karel Škréta, zakladatel a nejvýraznější osobnost české barokní malby, vlastnil již od 2. pol. 30. let v Praze malířskou dílnu. V krátké době se mu podařilo ovládnout trh zakázek a to jak církevních, tak ze šlechtických kruhů. Po bitvě na Bílé Hoře odešla rodina do emigrace a v roce 1630 přišel do Benátek, kde se zdržel několik let. Navštívil i Boloňu a v roce 1634 přišel do Říma. Zde se stal členem malířského sdružení Schilderbent, ovládaného Nizozemci, s přezdívkou Slackwart a Espadron. Po roce odešel zpátky do Saska a nakonec se po konverzi ke katolictví vrátil do Čech a usadil se v Praze. Je zřejmé, že dílna produkovala již brzy po návratu malíře do Čech množství děl. Soubor lunetových obrazů pro augustiniánský klášter na Zderaze uskutečnil se skupinou malířů, kteří nebyli jen zdaleka ve funkci „úředníka“ zcela podřízených mistrovi. Z celkového počtu 32 lunet se jich dochovalo jen osm. Jak vyplývá z restaurátorských průzkumů: „Rukopis zkoumaného obrazu je velmi podobný např. lunetě Zlícký kníže Radslav se pokořuje sv. Václavu, který Národní galerie také přisuzuje Karlu Škrétovi. Autor výtečného díla Narození Panny Marie vytvořil žánrovou kompozici narození s mistrným světlem, pohybem figur i schopností pojednat zobrazované materiály (tuto škálu malířského umu skicovitý obraz v Národní galerii nemá) (…) K silné autenticitě přispívá i starý, původní napínací rám, který je v rozích spojován dřevěnými týbly. Obraz má takovou autenticitu, jaká je v naší zemi nebývalá (…) Zkoumaný obraz představuje autorskou malbu výtěčným způsobem, protože je malován pigmenty, obsahující Pb, Fe a překvapivě i As. (…) Je nutno vyzdvihnout, že autor zkoumaného obrazu použil žlutých pigmentů: auripigment a realgar. Oba tyto pigmenty obsahují arsen a jejich příprava byla dosti problematická (prudká jedovatost a nepříjemné výpary při přípravě). Přítomnost této intensivně žluté a oranžové barvy je v české malbě spíše ojedinělá. Používala se v Benátkách v 15.–17. století, od 18. století bylo její používání zakázáno. Na rentgenogramu je podmalba modelace tímto pigmentem výrazná a odpovídá volnému rozvrhu s jasným cílem. Rukopisně je tento prvek velmi charakteristický (…) Rukopis malby je proveden s jistotou, figury jsou vytvořeny s velkou zkušeností a to jak s kresbou, definující figury, tak s vyjádřením materiálů a drapérií. Jedná se o svébytný autorský projev s výtečnými modelačními schopnostmi.“ Škrétova díla se objevila v aukci naposledy v souvislosti s výprodejem lobkowiczké obrazárny mělnického zámku v letech 2009–2013 a nabízený obraz je proto zcela ojedinělou příležitotí na českém trhu s uměním. Ref.: Restaurátorská zpráva ak. mal. Tomáš Berger. Materiálový průzkum ak. mal. Martin Martan, Ing. Zuzana Valentová, Ing. Michal Pech. Průzkum infračervené reflektografie, RTG snímky, chemicko-technologický průzkum. Konzultováno: NG v Praze, PhDr. Andrea Steckerová, Ph.D., Mgr. Marcela Vondráčková, Ph.D.