Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Olej, plátno. Sign. vpravo dole: TIKAL 46 na blindrámu autorsky popsáno. Atomické reflexy, vystavené poprvé na putovní výstavě skupiny Ra v roce 1947 a od té doby nezvěstné, jsou dle odborného posudku PhDr. Rey Michalové, Ph.D.: „...originální, exkluzivní a nesmírně sběratelsky vzácnou prací Václava Tikala, významného českého malíře dvacátého století, zakládajícího člena Skupiny Ra a příslušníka skupiny Znamení zvěrokruhu. Svoji uměleckou cestu si musel tvrdě vydobýt, až ve třiceti letech nastoupil na AVU v Praze do ateliéru V. Nechleby a později J. Obrovského. Po nacistickém uzavření vysokých škol byl Tikal i jeho kolegové ponecháni sami sobě, a protože se moderní umění muselo tajit, bylo vzájemné pěstování kontaktů vždy spojeno s rizikem. V této atmosféře hrál mimořádně důležitou roli Karel Teige, který udržoval kontinuitu mezi těmi, pro něž byl poetismus a surrealismus „životním postojem a stavem ducha“. Paralelně se surrealistickou tvorbou rozvíjel Tikal od roku 1944 další, snad ještě zajímavější a osobitější linii svého díla, inspirovanou moderní vědeckou a technickou civilizací. Posuzovaný obraz Atomické reflexy je bravurním a vzácným příkladem této „scientistní“ obrazové poetiky, která v kontextu tehdejšího umění zdařile spojovala meziválečné vlivy konstruktivismu, surrealismu a civilismu. Stáváme se tu svědky, jak se zrodil autorův nový svět fantazijních mechanismů a konstrukcí, které se stávají básnickou parafrází skutečnosti atomového věku. Maximálně zredukovaným jazykem poeticky barevných ploch, abstraktních struktur a pregnantních geometrických linií, tvořících trojrozměrný novotvar, realizuje Tikal na ploše plátna jednu z fascinujících podob nového civilizačního mýtu, který racionalismus moderní vědy přibližuje lidskému emocionálnímu prožívání.“ Ref.: Jiří Vykoukal, Václav Tikal 1906–1925, vyd. Státní galerie výtvarného umění v Chebu za spoluúčasti státních galerií v Hluboké n. Vlt., Jihlavě, Zlíně, Olomouci, Ostravě a Praze, 1993, s. 71.