Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Obraz stojící Venuše před Kotorským zálivem je nádherným příkladem neoklasicistní malby, proudu, který je ve 20. letech 20. století příznačný i pro další malíře, J. Zrzavého, B. Ullrycha, J. Karse, F. Janouška a další. Neoklasicistní malbu Oldřicha Koníčka komentoval v jeho posmrtné výstavě v Mánesu (1932) Jaromír Pečírka: „Rokem asi 1922 začíná řada nahých dívek, jež někdy mají jména bohyň; malíř tvoří si zvláštní, široký, kyprý typ dívčí a je pozoruhodné, že neužívá nikdy modelu.“ Ženský akt je zobrazen stylem spočívajícím na zásadách přesné obrysové kresby, která násobí plasticitu objemové modelace a odepírá soběstačné postavení barvě, kterou přinášeli jiné proudy ve výtvarném umění. Malíř, žák prof. V. Bukovace a R. Ottenfelda na AVU, vystavoval poprvé ještě před nastoupením na studia a jeho obrazy zaznamenaly úspěch, v roce 1908 měl výstavu v Rudolfinu a v roce 1910 se stal členem SUV Mánes. Oslovovalaho tvorba P. Cézanna, O. Friese a A. Deraina. Věnoval se malování podobizen, aktů, figurálních kompozic a zátiší. Řada jeho obrazů je vysoce ceněna pro svou téměř až dokumentaristickou kvalitu. Podnikl řadu studijních cest po vlasti i Evropě, jeho obrazy byly vystaveny v galeriích v Paříži, Curychu, Bernu, Bolzanu, Benátkách, Římu, Vídni a v domácím prostoru, pak kromě Prahy, také v Hradci Králové, Lomnici nad Popelkou nebo v Přerově. Publikováno v katalogu Český neoklasicismus dvacátých let, 2. část, Mezi klasickým řádem a selankou, GHMP, Hana Rousová, 1989, v seznamu vystavených děl č. 63.