Lot 103

Antonín Procházka (1882 - 1945) KROTITEL KONÍ

Antonín Procházka nejprve studoval na UMPRUM, a poté na AVU u prof. V. Bukovace, H. Schwaigera a M. Švabinského. Procházkovo dílo v začátcích ovlivnila tvorba Edvarda Muncha, ale postupně přešel z expresionismu ke svému osobitému pojetí kubismu, nazývanému též Procházkův orfismus. Ve 20. letech se Antonín Procházka přiklonil k neoklasicismu až k poetickému primitivismu a hojně experimentoval s technikou enkaustiky. Modelace figur se zaobluje z kubizujících hran a linií v až sochařsky vypracované proporce s často lidovými náměty. Linie a zaměření na lidské postavy a jejich psychologizaci navazuje na dobové trendy a opěvuje život a jeho lyrickou krásu. Malba je okouzlující a publiku přístupná, nekonfliktní a v duchu doby "art deco". Akademismus Procházka striktně odmítal a snažil se společně s E. Fillou a B. Feiglem nalézt nová východiska pro české umění i za hranicemi. Verso razítko výstavy v Mánesu 1934, kde se konala jeho velká souborná výstava, která čítala před 200 prací. Díla Antonína Procházky si získávají stabilní publikum, které jeho obrazy vyhledává a v minulém roce zaznamenaly prodeje děl Antonína Procházky rekordní obraty. Reprodukováno: Projekt Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví, Inv. č. S4519N.