Lot 137

Karel Malich (1924 - 2019) VEJCE

Na konci 60. let se Karel Malich začal věnovat závěsným plastikám, jejichž trojrozměrnost mu umožňovala lépe zachytit toky proudící energie. A jeho drátěné ovoidy pak byly onou mezní polohou v tvorbě, zajišťující zároveň její vnitřní návaznost s obdobím na přelomu 50. a 60. let. Práce s drátem, tvořící těžiště tvorby po celá 70. léta, otevřela Malichovi cestu k uvolněným a odhmotněným plastikám, působícím jako spontánní prostorové kresby. Drátěné objekty, většinou jen svazované barevnými nitěmi, zavěšené i ležící na zemi, nejčastěji odkazovaly k představě energie krajiny a k přírodním dějům. Světově uznávaný sochař, malíř a grafik se po studiích AVU u prof. V. Silovského věnoval malbě krajiny, zpočátku pojaté kubisticky a expresionisticky, později kresbě pastelem. Vytvářel reliéfy a plastiky, první sochy z plexiskla a otevřené kovové struktury s tématem dematerializace plastiky. V kresbách z přelomu 70. a 80. let se střetávají reminiscence z mládí se světelnými vizemi, z nichž některé mají charakter znamení. Prostřednictvím rozboru vztahů vidoucího a viděného dospívá k vizím a objevům vnitřního světla a průnikům prostorových vrstev a stavů existence znázorněných v plastikách Vnitřní světlo a Trhlina v prostoru. Minulost se v jeho díle stává budoucností a naopak. V desetiletí od roku 1986–1995 se soustředil především na pastely se světelnými vizemi. Využíval figurálních i abstraktních, organických i geometrických forem. Malichovy přístupy se staly základními body vývoje soudobého českého umění. Jeho díla byla vystavována na řadě světových výstav a jsou zastoupena v předních privátních i veřejných sbírkách.