Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Olej, plátno. Sign. vlevo uprostřed: F. Muzika 1921. Z odborného posudku PhDr. Rey Michalové, Ph.D.: Nabízené dílo „Švadlena“ je autentickým, exkluzivním a sběratelsky vskutku raritním dílem Františka Muziky, přední osobnosti české malby, typografie a scénografie dvacátého století, jejíž tvorba byla od počátku spjata s osudy české meziválečné avantgardy. Špičkový a nesmírně vzácný obraz tvořil součást souboru dvanácti prací, jimiž se František Muzika zúčastnil legendární I. jarní výstavy Devětsilu roku 1922. Lze doslova hovořit o unikátním objevu díla, které je od této památné expozice zjevně veřejně prezentováno poprvé. „Na světlo světa“ se tak po mnoha desetiletích dostává tento skvostný a pro ranou devětsilskou fázi naprosto typický obraz, jehož existenci dokládal odborníkům až dosud především jen název v katalogu. Posuzované dílo se řadí k manifestačním projevům tzv. nových realismů v českém umění počátku dvacátých let. Ukázkově vystihuje devětsilský program proletářského umění, který pod teoretickou taktovkou Karla Teigeho na sebe vzal výtvarnou podobu magického realismu a primitivizujícího (neo)klasicismu. Tyto dvě stylové tendence se v posuzovaném obraze brilantně snoubí. Obraz Františka Muziky „Švadlena“ je sofistikovanou figurální kompozicí nechávající zaznít monumentálnost primitivisticko- klasicistní formy, inspirované „malířem lásky a dobroty“ Henri Rousseauem a díly anonymních autorů vývěsních štítů a jarmarečních obrazů, glorifikovaných v Čapkově „Nejskromnějším umění“. Naivistická stránka se nejvýrazněji projevuje v podání frontálně situované postavy loutkovitého gesta, zachycené v okamžiku, který navozuje atmosféru svátečnosti. Dívčiny modré šaty s bílým límcem neklamně odkazují k romantice dálek, jež se ve stejné době promítla také do figur Wachsmanových a Stefanových „Námořníků“. František Muzika se sám později vyjádřil: „Malovali jsme (...) sice (...) dělníky, továrny a jiná pracovní prostředí, ale i tu jsme se z práce snažili udělat svátek. Avšak většinou jsme si vybírali motivy nedělní a ne vždy jsme se vystříhali ‚uklouznutí‘ do idyly.“ (F. Muzika) Vystaveno I JARNÍ VÝSTAVA 1922 Bedřicha Feuersteina – Adolfa Hoffmeistera – Josefa Jiříkovského – Františka Muziky – Bedřicha Piskače – Bedřicha Stefana – Ladislava Süsse – Josefa Šímy – Karla Teigeho – Karla Vaňka – Aloise Wachsmana ve výstavních místnostech Krasoumné Jednoty v Praze v Domě umělců (Rudolfinum). [Vernisáž 29. dubna 1922.] Č. katalogu 46 („Švadlena, olej“). Obraz pochází z významné pražské sbírky.