Lot 205

Jiří Beránek (1945 - 2021) ZROZENÍ

Dílo od Jiřího Beránka, který se na trhu s uměním vyskytuje jen velice výjimečně, představuje vyřezávaný dřevěný objekt složený z několika částí, kde rozpad klasické formy je nahrazen biomorfními tvary, odkazující k barokní estetice, zrovna tak jako k některým směrům moderního sochařství. Od 70. let se utváří Beránkův silný vztah k přírodě – ke krajině, kterou chápe také jako místo paměti. Jedním z vrcholů tendence, v níž Beránek pracuje se zemními materiály, byla výstava Přítmí paměti v Královském letohrádku v Praze v roce 1998. Letohrádek zaplnil autor instalací z rašelinových cihel. Jiří Beránek odkrývá svou tvorbou svět mýtů, které sahají hluboko do naší paměti. Ve své práci, která zahrnuje i landart, dochází k mytologizaci přírody. Jeho spektrum zaměřené na rustikální tvorbu a inspiraci primitivním uměním navázalo částečně na tradici českého řezbářství, částečně do něj vneslo nové impulsy, čerpající z celé škály moderního umění. Idea „obydlené, užité sochy“ je jednou z hlavních inovací, které českému umění Beránek přinesl. Ostatně udržení prostoru umělecké svobody, zachování kontinuity českého moderního umění i plurality názorů charakteristické pro předchozí období bylo nejdůležitějším rysem celé generace autorových současníků, kteří prostřednictvím umění vyjadřovali svůj skeptický postoj k normalizační společenské atmosféře. Beránkova tvorba, která především po revoluci byla prezentována na mnoha výstavách, je zastoupena v několika prestižních institucí jako například Národní galerie v Praze, Alšova jihočeská galerie, GHMP, Museum Kampa a další.