Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Suchá jehla, japonský papír. Sign. vpravo dole: Reynek. Bohuslav Reynek byl český grafik, básník a překladatel, jehož grafické listy můžeme vnímat jako vizuální transkripci básnického jazyka. Jeho dílo bylo velmi dobře přijato ve Francii, kde vystavoval v letech 1927–1929. Ve 30. letech postupně ustupoval od kresby uhlem a pastelem a začal používat techniku suché jehly a leptu. Grafiky z období 30. let často znázorňují Petrkov, kde se narodil, a přírodu, kterou miloval a která mu byla inspirací. Krajinné motivy po roce 1939 střídají biblické náměty, především scény ukřižování, piety a zapření sv. Petra. Nejvýznamnější část Reynkova grafického i básnického díla vzniká v 50. a 60. letech 20. století, kdy na jeho rodinu dopadla komunistická represe. Reynkův statek byl zestátněn a on sám zde mohl pracovat pouze jako pomocný dělník. V tomto období vznikl cyklus Job nebo Don Quijote a množství dalších grafik. Z Petrkova se stalo jakési „poutní“ místo, kde nacházeli útočiště mladí umělci i disidenti. V r. 1964 umírá Reynkova manželka, francouzská básnířka Suzzane Renaudová, a Reynek může po dlouhé době opět vystavovat. Po r. 1968 se však opět stává „zakázaným“ umělcem a jeho grafickému a literárnímu dílu se dostává plného ocenění až po r. 1989.