Lot 240
Jan Švankmajer (1934) BAŽANTÍ VAJEČNÍK

2024
přírodniny, zvířecí ostatky, bandaska, plexisklo, dřevo, písek
62,5 x 89 x 55 cm (v x š x h)
sign. a dat. zespodu: BAŽANTÍ VAJEČNÍK, 2024 / ŠVANKMAJER J.

Vyvolávací cena
120 000 CZK
   |   5 000 EUR
Máte o dílo zájem? Registrujte se.

Registrace

Exponát imaginativního tvora se schopností oslovit diváka a vtáhnout ho do inspirativního dialogu, je reprezentativním příkladem jednoho z objektů z tzv. příruční Kunstkamery Jana Švankmajera. Autorovo dílo je ve velké míře určováno filozofií a tvůrčími postupy surrealismu. Filmová tvorba je neoddělitelně spjata s jeho ostatními výtvarnými projevy, ať již jde o kresby, koláže, frotáže, objekty či jeho unikátní experimentování s vnímáním uměleckých děl prostřednictvím hmatu (taktilní umění). V tomto smyslu je tak jeho tvorba ztělesněním synergického efektu či – řečeno surrealistickou terminologií – univerzálnosti uměleckého výrazu. Přední představitel české filmové a výtvarné scény posledních čtyřiceti let, na pole filmu vstoupil v 60. letech, v době české nové vlny, svůj první film Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara vytvořil v roce 1964. Poté se zaměřoval na krátké filmy, kde kombinoval prvky z loutkářství, animaci a prvky hraného filmu. Mezinárodní pozornost získal v roce 1983 přehlídkou svých filmů z 60. let na mezinárodním filmovém festivalu FIFA. V roce 1988 natočil svůj první dlouhometrážní film Něco z Alenky, který získal světový úspěch. V roce jeho 90. narozenin se konala výstava DISEGNO INTERNO v Galerii Středočeského kraje GASK, která představila v autorské koncepci průřez životním dílem Jana Švankmajera a jeho manželky Evy Švankmajerové (1940–2005).

Mezi další autorovy charakteristické rysy patří „spolutvorba s přírodou“, téma děsu a slasti, funerální reprezentace či magie. Pokud kulturní antropolog Claude Lévi-Strauss tvrdí, že mýtus není uzavřený a lze ho pochopit pouze vtahováním do hry všech jeho dalších interpretací, pak lze jako další verze mýtů spatřovat i tvorbu Jana Švankmajera. V tomto ohledu má například téma sběratelství, které Jana Švankmajera doprovází životem, úlohu propojit dvě časové roviny dohromady v moment "sladění se světem". Proto například vlastněné předměty z období manýrismu nejsou ukotveny ani tak historicky jako prizmatem imaginace. Nabízené dílo pochází z ateliéru autora.