Lot 75

František Bílek (1872 - 1941) ÚŽAS

Výjimečná skulptura českého slavného symbolistního umělce Františka Bílka koexistuje s mnohovrstevnou a rozvíjející ideou jeho spirituální tvorby. Jedná se o menší analogickou variantu k nadživotní skulptuře z mořeného buku z roku 1907, kterou má ve sbírkách Národní galerie v Praze. Většina úvah o vztahu dekadence a náboženství vychází z díla Charlese Baudelaira. Jeho přístup znamenal cestu vedenou dialogem a pochybování, jeho výzvou se stal křesťanský Bůh v době ztráty jistot, kterou představoval přelom století. Motiv úžasu, slovo, které autor vyřezává na soklu sochy, lze paralelně hodnotit jako interpretaci údivu coby první z lidských vášní. Tato emoce na poli autorovy žité doby probíhající sekularizace a technologických změn měla dvojí charakter - úžas náboženský i ryze světský, který se zde promítá v navrácení ke stejnému tématu po (nesdělitelných) zkušenostech z první světové války.