Lot 94

František Bílek (1872 - 1941) UKŘIŽOVANÝ JEŽÍŠ

Ukřižovaný Ježíš – strhující náboženský výjev z Golgoty zpracovává Bílek jako symbolický obraz vykupitelství a odevzdání. Na kříži samém jsou upevněna břevna s provazy na nichž je Kristus ukřižován. Autor působí dojmem, že je na plaketě vystavuje jako opravdové memento vykoupení. Jak píše Vilém Nečas v knize Bílek: Svědectví o bratru Františkovi: „Je to strom života, svaté dřevo Vykupitelovo, kříž triumfální! Tělo Kristovo na něm neklesá, jako na obvyklých křížích, v malátné, zedrané, bezmocné agonii smrti, není děsivým cárem masa a kostí, zachyceným před pádem hrůzyplnými hřeby – překonává zákon hmoty a přitažlivosti zemské.“

Vidíme tělo rovné s otevřenou náručí a tváří sice poznamenanou bolestí a krvavými krůpějemi, ale v uvolněné kontemplaci přijímající svůj osud. Možná autor zachytil právě okamžik, kdy Kristova duše již nevnímá hmotný svět a vznáší se ve světě nehmotném. František Bílek mistrně diváka odpoutává od aktu utrpení a přenáší ho přímo k podstatě děje a symbolice Kristova ukřižování. Duchovní přesah děl Františka Bílka je pro dnešního diváka jen těžko uchopitelný. Modlitby k Bohu patřily k jeho každodennosti a na stole měl běžně rozevřeno Písmo svaté. Ve své době byl mnohdy kritizován, například profesorem Myslbekem: „Pro tohle jste do Paříže jezdit nemusel! Jak chcete jednou uživit ženu a děti?“ Bílkovo dílo však označil francouzský sochař Antoine Bourdell za původní beze snah o kopírování. V roce 1909 se Bílek stal členem Umělecké besedy (UB) a poprvé vystavoval s UB v roce 1913. Všestranně nadaný umělec se věnoval i grafice a svá díla mnohdy opatřoval texty ve vlastním navrženém písmu. Varianta tohoto kříže v patinované keramice se nachází v Galerii hlavního města Prahy pod inventárním číslem P – 1483. Lit.: Nečas V., Bílek: Svědectví o bratru Františkovi, 2016.

K dílu je vypracován posudek Prof. PhDr. Petra Wittlicha, CSc.