Fotografie ve vysokém rozlišení Stáhnout

Polychromovaná pálená hlína. Značeno zezpodu tužkou:vydáno ve třech exemplářích / č.2. Období od návratu z Čech do Paříže koncem listopadu 1919 do začátku ledna 1920 se stalo pro Otto Gutfreunda v tvorbě přelomovým. Jak vyplývá z jeho korespondence, od základu proměnil nejen celý formální aparát, ale i tematické zaměření tvorby. Bez použití modelačních fines a psychologizace, jen v hladkých, dokulata modelovaných formách, dosahuje nové syntézy. Podává obraz člověka naráz, celostně, jednou provždy, čemuž odpovídá i uzavřená forma, kde chybí samoúčelná hra se sochařským zdůrazněním hmot či objemů. Povrch je hladký a modelace nevzrušená, tvar jakoby věrně popisuje model, ale je přitom rafinovaný. Gutfreund ve svých podobiznách předkládá vlastní interpretaci portrétovaného. S tím souvisí i práce s motivem masky, jež symbolizuje záhadnost člověka a neoddělitelnost jeho podstaty. Reprezentativní ukázkou tohoto pojetí je Maska s náhrdelníkem, v níž jsou potlačeny všechny charakteristické znaky a zbývá pouze maska-tvář s vyříznutýma očima a naznačeným nosem a ústy. Otto Gutfreund, zakladatelská osobnost českého moderního sochařství, jehož dílo se dodnes těší neutuchajícímu sběratelskému zájmu, patří k našim nejvýznamnějším sochařům světového významu. Ref.: Katalog NG v Praze: Otto Gutfreund, Veletržní palác (14. 12. 1995–14. 4.1996), str. 67. Soupis díla I Č. 101, str. 214. Jiří Šetlík, Otto Gutfreund, cesta ke kubismu, Gallery 2012, str. 196.